Kostel sv. Michaela v Črni vasi je jednou z nejzajímavějších Plečnikových staveb u Lublaně. Vznikl v letech 1937–1940 a kvůli měkkému podloží na Barju stojí na zhruba 350 osmimetrových pilotách. Místo se navíc uvádí v souvislosti s Plečnikovými díly prezentovanými v rámci UNESCO.
Na okraji Ljubljanského barja* stojí jedna z nejzajímavějších staveb Jožeta Plečnika mimo centrum Lublaně – kostel sv. Michaela v místě Crna vas. Je to místo, které dokonale ukazuje, jak Plečnik dokázal spojit silný architektonický výraz s respektem k místním podmínkám.
Kostel byl postaven v letech 1937–1940 a kvůli měkkému, podmáčenému podloží stojí podle oficiálních informací na přibližně 350 pilotách o délce okolo 8 metrů. Právě díky tomu působí stavba vyvýšeně – a už zvenku zaujme „chrámovým“ dojmem.
Oficiální materiály zmiňují, že exteriér „téměř připomíná vyvýšený antický chrám“, zatímco interiér je pojatý autenticky a s velkým důrazem na inspiraci lidovou architekturou. Výsledek je jednoduchý, ale promyšlený – a přesně proto se sem vyplatí zajet i tehdy, když už Plečnika v centru Lublaně znáte.
*Ljubljansko barje (česky často Lublaňské mokřady / močály, anglicky Ljubljana Marshes) je rozsáhlá mokřadní krajina na dosah Lublaně, chráněná jako krajinný park. Tvoří ji mozaika luk a podmáčených plání s bohatou přírodou a zároveň i místy s výrazným kulturně-historickým přesahem – právě sem se vážou také prehistorická kůlová obydlí, která jsou součástí UNESCO (v rámci „Prehistoric Pile Dwellings around the Alps“).
